Přidat názor k článku Co vlastně chceme říci dětem o sexu a rodině ?

Já myslím, že se určitě dá dělat na tato témata výchova, většinou ji zvou rodinná a kupodivu je i škola, kde toto jako témata opravdu řeší a učí. Jenom o to ty (polo)děti nemají moc velký zájem, nemají to na čem prakticky trénovat. Protože jak trénovat dovednosti na dlouhodobý vztah, když v jejich životě je měsíční oblouznění neuvěřitelně dlouhé?

Co se týče sexuálních karambolů, paradoxně si natloukají zadek děti prakticky ze všech vrstev společnosti a jedno zda z funkční či neúplné rodiny, protože ve věku 14+ jsou nadlouho všichni rodiče někdo, koho nebudu následovat ani omylem. Já chápu sexuální výchovu a její potřebnost především v tom, že v těch prvních, totálně telecích letech přitom plných zvědavosti a přirozené potřeby experimentu z důvodu poznání, že v této době si nenapravitelně nenatluču kokos. Tedy, že nebudu na hranici 15 těhotná, nebudu mít za sebou potrat před 18 rokem, nejlépe ale ani porod, nechytnu vážnější pohlavní chorobu. Bylo by fajn, kdyby tohle fungovalo poučením v rodinách, ale velká část ještě šestnáctiletých dívek chodí do ordinace s tím, že maminka si u ní sex nepřeje, je příliš mladá. Což o to, taky bych si ho nepřála, ale nevidět kvůli tomu realitu je přímá cesta k naprosto nechtěné graviditě.

Co se týče znásilnění, tak každý násilník není úchyl. Spousta znásilnění náctiletých vzniká na zábavách právě v kombinaci vyzývavého oblečení a koketování, podobně starý náctiletý takovou palbu prostě nezvládne. Toto si myslím, že výchova školní nezvládne, toto právě musí přijít v rodině. Moje zkušenost je, že pokud je dívka přímo podporována v takovém způsobu oblékání i chování, zároveň bývá podporována v pomíjení "znásilnění" - tedy ne zcela dobrovolného sexu. Pokud se budeme bavit o násilnících skutečných, tam je spíš na místě výchova k vyhýbání se osamělým koutům a místům, k chůzi s doprovodem. To je věc pro rodinu, ne pro školu, myslím já.