Přidat názor k článku Co vlastně chceme říci dětem o sexu a rodině ?

Souhlasím s Inkou, že jakékoliv omezování se v oblékání "kvůli bezpečnosti" je divné, zavání onasizatomohlasamostí. Nemusím si nic tesat na hrob. Stačí když vím, jak se v případě napadení zachovat, jakým místům/potažmo lidem se vyhnout, že mám mít u sebe kasr popřípadě vlčáka nebo být připravena sebrat kámen - a nemusím přistupovat na sebeomezování se v tom, jak vypadat. Beztak více člověka hrozí nebezpečí v dobře známém domácím prostředí - zvlášť mladým dívkám.
Petra Neo. jasně vysvětlila, že sexuální napadení nemívá s oblečením nic společného. U znásilnění se hovoří o syndromu, kdy jedni muži jako ochraňují ženy před druhými muži, a to tak, zže jim vysvětlují, že je pro ně bezppečné zůstat doma a ošklivá. Podlehnout tomu bezpečnostnímu opatření (=zákazům) znamená žít pod pod vůlí někoho druhého celoživotně. čili vybrat si mezi omezením celoživotním a rizikem dění proti mé vůli jen na chvíli. Tak to ale není. Je tu ještě jedna volba - být svobodná a viz výše uvedené.