Přidat názor k článku Co vlastně chceme říci dětem o sexu a rodině ?

Tak nedávno jsem právě tuto otázku řešila. Děda nás přišel "upozornit", že syn (13) kouká na porno. Všiml si to ze zahrady přes okno. Tak jsem tam šla, kouka do historie a řekla: "Máš tohleto , ty vole, za potřebí? Jdi raději spát." Chudák něco chvíli blekotal, pak vypnul počítač a já odešla. Druhý den jsem se jen tak řečnicky zeptala, co tam vlatně chtěl vědět a že už je mu to tedy jasné. A že doufám, že sám uzná, že na to má čas. Bylo mu evidentně trapně a myslím, že od té doby raději smaží hry

Teď nám začíná randit. Tak se vždycky nějak nenápadně o vztazích bavíme. Když jsem se ho ptala, jestli je na ty holky hodnej, tak odpověděl: "V tomhle jsem po vzoru svého otce." Musím říct, že manžel je k ženským obecně slušný a empatický.

Jinak od určité doby před ním klidně rozebíráme (ne do detailů) partnerské problémy kamarádek a kamarádů. Vidí ve svém okolí šťasné i nešťasné vztahy. Vidí, že se hádáme usmiřujeme a při tom se pořád máme rádi. A i v jeho věku už někdy má zajímavý názor na některé vztahové problémy.

Chce to asi upřímnost. Za sex se nestydíme, ale nijak doma na něj neupozorňujeme. Zkrátka děti od mala vědí, že rodiče chtějí být chvíli o samotě, protože jim je spolu hezky. Časem někde vypluje platíčko antikoncepce, někdo čeká miminko, kojí se,... A tak se vše snažíme vysvětlit, bavit se o tom jako by nic... A zatím nám to vychází. Školní sexuální výchova to pokazit nemůže. Mám dítě s mozkem v hlavě.