To zase objevujeme Emeriku!
Na spojení obrázku + písmenka nemusíme chodit do Waldorfu, to jsem se učila ve škole už v r. 1964.
Vím od zkušených učitelek základní školy, že i dys.. se naučí, akorát mu to dá víc práce a musí to holt víc trénovat. Jenže my si dneska tu práci dát nechceme, tak děcka onálepkujeme různými dys.. a hned máme výmluvu, proč se s nimi nemusíme učit, proč to s nimi nemusíme trénovat. Když je to jedno rodiči, že dítě neumí a rodič odmítá s dítkem drilovat a procvičovat, proč by to mělo vzrušovat učitele?
PS: znám dva hochy, onálepkované jako dys.., kteří žádní dys.. nejsou. Rodiče házeli svoje povinnosti na školu a škola - když nenašla u rodičů vstřícnost a pochopení - na to v závěru taky hodila bobek. Byla to marná snaha, bylo to - jak se kdysi říkalo - jako chc*át proti větru. Jediný, kdo na to v závěru doplatí, jsou ti dva kluci. A mezi námi: vzkaz typu "přijedu v neděly nebo až v pondělý" by zabil i vola.
Předchozí