Přidat názor k článku Když dva jsou jako jeden

Míšo, zareaguju na ten opožd.vývoj řeči či dysfázii - nemyslím si, že to je tím, že má chlapec dominantnější dvojče. Moje nejstarší dcera je dysfatik, nebyla tam tedy ta sourozenecká rivalita, přesto tuto diagnozu má, to je něco, co prostě neovlivníš. Ano, existuje něco jako řeč dvojčat, říká se, že dvojčata mluví později, vystačí si mezi sebou, ale to nezpůsobí poruchu řečového spektra (většinou je tam nějaká organická příčina). Ale neplatí to u všech dvojčat, moje dvojčata mluví ve svém věku daleko lépe, než jejich sestra, a je to asi i tím, že oni měli ještě někoho "svého", s kým mluvili, takže paradoxně je jejich dysfatická sestra táhla dopředu.
Ad rozdělení - my o tom neuvažovali, ale co běžně děláme od miminek je to, že si je dělíme s manželem, bereme si je oba každého zvlášť ven. Od miminek nosíme v šátku, což je čas, kdy to dítě má rodiče jen pro sebe, i to je tedy možné praktikovat a hodně se nám to osvědčilo. A i teď si je občas manžel vezme třeba na nákup nebo na bazén samotné, prostě aby byli taky od sebe. Tak jsem už zkoušeli to, nedat jednoho do školky a nechat si ho doma, ten druhý zas do školky šel.