Přidat odpověď

Ketty ano... psaný projev je zrádný.. není v tom ani špetka ironie, je to čistý údiv nad cizí "blbostí" (pardon a v tom je špetka ironie) koupit šestiletému dítěti hodně drahou věc (pomíjím zda na to mám či nemám) a pak vymýšlet nehorázné tresty za to že ho položilo v rámci BYTU(DOMU) někam a neví kam...

Neřeknu že kdyby ho ztratila, rozbila, zničila, hodila do řeky... ale i tak je to JEJÍ věc.. trestem pro ní je to že už ho nemá (a dokud si ho nenajde tak ho ani mít nebude)....

A kde je ta hranice???? Tak to je asi různý.. každé dítě k tomu dospěje jindy a jinak, ale to musí vidět ten rodič... Moje pětiletá dcera není schopná přijmout zodpovědnost za zničení něčeho tak drahého jako je digitální foťák... a že jí té odpovědnosti učím to si můžeš být jistá, ovšem na věcech které mě "nebolí"...

A když jako rodič nejsem schopen ustát ztrátu/zničení darované věci, tak nemám onu věc dítěti do ruky dávat...

Ono o hodně míň bolí, když si dítě utrhne barbíně nožičku, než když hodí mobil do potoka...