Přidat názor k článku Zkoušky na osmileté gymnázium aneb jak to bylo u nás

Není to tak strašné.

Jako milující rodič, který je díky povolání s dětmi dost ( a pak to nastavuje o nocích a s litry kafe), je znám a tak vybírám v souladu s jejich povahami a v souladu s tím, co se mně a mému okolí za 44 let osvědčilo, jako dobré. Např. pokud na to mají, tak, byť jim to puberta velí negovat nebo se tvářit mimoňsky, se velmi snažím, aby šli na dobré gymnázium a tam nezlenivěli a dále si udělali sociální siť, která se v dospělosti vyplatí.
Protože jsem přepracovaná a nebaví mne se s nimi denně dohadovat, tak když nechtějí, odpískám své snažení. Takto dcera ukončila dobré kroužky, kde to byla dle mého škoda, ale nebudu ji třikát týdně přemlouvat - na to nemám čas ani nervy. To je taková pojistka, že až tak utlačovaní nejsou.

V devadesátých letech jsem měla možnost spolustudovat s potomkem slavného nadnárodní firmy. Jak ten měl život nalajnovaný si málokdo umí představit.