Přidat názor k článku Zkoušky na osmileté gymnázium aneb jak to bylo u nás

"je znám a tak vybírám v souladu s jejich povahami" Když to je právě to, co mě trochu děsí. Jistě, máma většinou zná své dítě dobře - ale přece jen, TAK dobře? Aby si mohla být TAK jistá, že se vybrané bude líbit, že někde v hloubi duše není dětský sen tak tajný a důležitý, že se s ním potomek nesvěří ani rodičům? Neumím si představit, že řeknu svému synovi: jsem starší, zkušenější a vím líp než ty, co tě bude v životě bavit a v čem budeš dobrý, takže pěkně poslechni a jednou mi budeš vděčný.