Tak já bych viděla jako lepší věnovat se těm zájmům (vypadají, že jsou celkem "ušlechtilé") než šprtání... Mne třeba dnes mrzí, že jsem na gymplu na takové věci jako divadlo, výtvarka nebo třeba další jazyky kvůli samému učení neměla čas - byla jsem příliš poctivá studentka. Myslím, že pro život a duševní zdraví by ty zájmy byly užitečnější než to šprtání. A na vysokou školu na obor, který mne zajímal, bavil a tudíž i šel, bych se snad dostala taky, a to bez přehnané snahy být stejně dobrá pokud možno ve všem. Z těch věcí, které mme nebavily, stejně dávno už nic nevím a většinou to ani nevadí...
Předchozí