No, myslím, že většina našich prababiček by se představě, že mají víc nez týden po porodu pouze ležet, dost smála.
Moje babička šla po porodu pracovat na pole nejdéle za týden, nejméně za tři dny (mluvíme o 50-tých letech). Děda byl zlatej chlap, který jí opravdu upřímně miloval, ale jak mi bylo řečeno, jedno dítě se narodilo o žních, druhé když se vybírali brambory a třetí na jaře když se selo. A nebyl nikdo, kdo by převzal babiččin díl práce (děda i tak makal od slunka do slunka) a když by se nesklidilo-nezaselo z čeho by žili?
A to mluvím o práci na poli, v domácnosti pracovala mnohem dříve.
Na můj údiv, jak to mohla zvládnout, mi babička říká, že byla samozřejmě vyčerpaná, že sotva pletla nohama a usínala pomalu i za chůze, ale jinak to prostě nešlo. A žádné zdravotní následky to na ní prý nezanechalo (i když prý hodně žen v té době mělo velké problémy se sestouplou dělohou).
Předchozí