1. dítě mi v porodnici v r. 2005 zvážili po porodu a pak před propuštěním, mám zato, že mezitím se vůbec nevážil. Před kojením a po kojení se nevážilo vůbec (pokud bylo dítě jinak zdravé) a jsem za to vděčná, hrozně by mě to stresovalo. Moje maminka nemohla pochopit, proč nemám doma váhu - jak prý můžu vědět, jestli nepije moc nebo málo
.
Doteď nadskakuju při čtení článků začínajících slovy "Každá maminka má obavy, zda má pro své miminko dost mléka" - to bych taky mohla mít začít obavy, jestli mám dost krve, aby se mi prokrvily všechny tkáně
. Jsem si jistá, že kdybych se toho začala bát, nejspíš by se mi to stalo
Prostě jsem brala jako samozřejmost, že dítě saje a množství mléka se tvoří na základě jeho potřeby. Tím nechci říct, že nedostatek mléka nastat nemůže, ale myslím si, že je za tím hodně psychika.
Drhé miminko se ocitlo po porodu na JIP, kde ho před kojením a po kojení (resp. asi první 3 dny jsem ho nesměla k prsu přikládát, resp. jen občas, aby se sáním nevysilovalo) sice vážili, ale jen zezačátku. Jakmile bylo vidět, že infekce ustupuje, synek pravidelně přibývá a saje bez problémů, řekli mi, že už ho vážit nemusím
.