Markéto - velm záleží na lidech. Matky jsou často považovány za slabomyslné bytosti, i když mají medicínské vzdělání, za bytosti neschopné pod vlivem hormonů soudného uvažování a svéprávnosti.
Jistěže by nebyl problém chránit dítěti oči v rámci rooming in a dělají to tak i některých okresních nemocnicích, ale někde potřebují doázat svou důležitost a nepostradatelnost - já díky tomuto zjištění po 6 dnech od porodu (z toho 5 jsem dítě VŮBEC neviděla) vyhodnotila, že bude nejlépe nechat se převézt i s miminem do jiné nemocnice.
Nerada využívám protekci, ale tady šlo o mimino, takže se vše vyjednalo přes známosti ve špitále 50km jinde a nastalo peklo - neustálé naléhání, ať neodcházím, nátlak, že ohrožuju dítě na životě a nakonec výhrůžky sociálkou od pediatričky, která kluka viděla jednou, v rámci služby - na novorencích vůbec nepracovala.
Nakonec se jiná pediatrička telefonicky spojila s pediatrickým primářem domluvené nemocnoce a ejhle, najednou bylo vše ok, dítě schopné převozu, usměv sem, úsměv tam - zádrhel byl prý pouze v tom, že bylo třeba sehnat sanitku s dětskou sestrou (pak ovšem nechápu výhrůžky smrtí dítěte a sociálkou)...
Shrnuto podtrženo - je dobré dát na reference a hlavně počítat s tím, že se může stát cokoli a ne každý porod lze praktikovat téměř ambulantně.
Říct si, že těch pár dní ve špitále přežiju já i dítě, je naivní...
Předchozí