Přidat názor k článku Jak jsem rodila do vody venku pod širým nebem

Opravdu pěkný příběh. Skoro pohádkový. Blahopřeji a přeji hodně zdraví.
Přijde mi to přece jen trošku nezodpovědné, ale řekla bych, že to je především věkem a prvorodičstvím. Také jsem u prvního porodu byla nejvíc "sebejistá", že je vše ok. Těhotenství v pohodě, absolutně bez problémů, užívala jsem si to.. Přesto porod byl fuška, malá byla veliká a já byla moc ráda, že jsem v porodnici, přestože jsem se na něj těšila a přestože nepostupoval podle mých představ, tak jsem si ho užívala...

Já rodila celkem 3x, vždy v porodnici a na všechny porody jsem se těšila. Jaké budou pocity, bolesti, "vyvrcholení" - když jde miminko konečně ven. Porod doma mě vždycky lákal, ale přítomnost PA a nakonec i lékaře ve mě vždy vyvolávala pocit jistoty a patrně bych doma byla velmi nervózní z toho, že jsem vlastně doma..
Kromě toho, každý porod byl jiný a tudíž jsem se na své pocity neuměla spolehnout, protože mě mátly předchozí zážitky .. takže jsem si vždy připadala skoro jako prvorodička. Třetí porod byl asi nejlepší, nejhladší a nejvíce odpovídal mé představě . První dvě děti měly dost přes 4 kg a otevřít se byla větší fuška, třetí dítě jen 3,3 kg , pro mě neskutečná brnkačka

Teď čekáme opět přírůstek. Ovšem dvojčátka, takže porod v porodnici je jistý... Je mi jasné, že pravděpodobnost komplikací se u dvojčat dost zvyšuje, přesto se opět těším...a doufám, že si porod užiju..