Přidat názor k článku Jak jsem rodila do vody venku pod širým nebem

Super! Myslím, že jsi asi opravdu vadná a to v pravém slova smyslu. Úplně tě vidím jak převažuješ každého nedonošeného tvorečka a rozhoduješ o tom, kerý skončí v kýblu na čistící místnosti a kterého o pár deka těžšího budeš pomáhat zachraňovat. Ale nejlépe, kdyby o tom rozhodoval někdo jiný, že? Třeba lékař by mohl mít to privilegium. Máš teda opravdu silný žaludek. Já teda ne, protože už mi z toho začíná být zle jen na to pomyslím. A jen pro pořádek, já tě za tvůj porod neobdivuji a ani mou úctu nemáš. Troufám si tohle napsat, protože jsem dětská sestra s desetiletou praxí, z toho 3 roky na porodnici,které se narodila těžce nedonošená holčička, která mi zemřela v devíti měsících na BPD (jako odbornice bys měla vědět co ta zkratka znamená). Přesto, že to takhle dopadlo, jsem vděčná za to, že dostala šanci a alespoň kraťoučce tu byla s náma. A ještě k tomu, že se s tím musím smířit, jak si psala. Nemusím! A nikdy se s tím nesmířím. Děkuj denně bohu nebo té své přírodě, že přirozený výběr se tě zatím nedotkl,že sis neprošla peklem, protože jestli se ti to stane, což ti v žádném případě nepřeju, tak si znova pročti všechno to, cos tu napsala a znovu se pod to podepiš. Pak tě teprve možná začnu obdivovat. Možná.