Kreditko - souhlasím s Arsielou - měla jsem to v prvním těhotenství podobně, jenže veškerá intuice a vše ostatní Ti dojde až zpětně, tedy alespoň mně, a pak se chytáš za hlavu, jak jsi byla pitomá, žes sama sobě nevěřila.
No nevěřila, no.
A výsledek byl takový, že teď, v druhém těhotenství, už jsem jen zmatená a těším se na miminko o to víc, oč jsem lehce vystreslá, co zas mudři neobjeví...
Jo a taky jsem schopna vycítit blížící se prů.er - ale taky tomu prostě nevěřím. Ty instinkty jsou v dnešním světě strašně matoucí, ale na druhou stranu, hodně jich využívám při výchově, resp. při komunikaci se synem (VVV objevena před měsícem) a tam kupodivu nemám problém