Přidat odpověď

Nenabízí mi dost podkladů pro to, abych vyhodnotila, jestli je lepší

1. přijmout riziko, že život svůj i dítěte ohrozím rupturou dělohy
2. přijmout riziko, že "zůstanu na stole" a siroty s otcem doma, z toho jedno novorozeně, které císaře na umírající matce pravděpodobně přežije
3. přijmout, že není dobrý nápad se vzpírat osudu a rozmyslet si velikost rodiny a s dětmi prostě už přestat.

A nenabízí mi dost respektu ve chvíli, kdy si vyberu (po zvážení všeho možného společně s otcem dětí a tak) bod 1 a bude mně tlačit do bodu 2. Bod 3 se naštěstí porodnictví nijak nedotkne a je zcela v režii rodiny.
Nenabízí mi doplňky k bodu 1 - např. dodat, že nechci žádné léky (fakt se bojím, že umělý oxytocin by má operovaná děloha nemusela snést, a analgetika prostě špatně snáším), a pokud se něco po..., beru jako méně rizikový bod 2 než bod 1 s vyvoláváním, oxytocinem a amniotomií (voda by ohrožené dítě chránila, porod se zastavil a všem by bylo zřejmé, že je problém a byla by dobrá - ne stoprocentní, ale dobrá - šance na včasnou sekci).