To je přesné. V mé rodině mezi bratranci se to hemží Petrem a Pavlem, a já si vzala Pavla! Jeho táta byl Pavel a teď si ukecal pokračovatele! Máme Pavla! K tomu bráchova družka Pavla... A je to přesně, jak píšete: rozprava na 10 minut, kdo to vlastně?
K tomu můj táta Jiří, brácha Jiří, jeho kluk Jiří...
A to ještě není nic proti Mariím v rodině mého muže. Jeho táta je ze tří bratrů, a všichni tři si vzali Marii. Manželova sestra-Marie, a naše dcerka? Marie, jak jinak- po mě- to jsem nechtěla ani slyšet, ale po babičce, to je přece jasné.
nechápu, jak může někdo tolik chtít jméno dítěte po sobě, ale přece se kvůli tomu nepozabíjíme? Každé jméno se dá říct pěkně, pokud máte člověka rádi. Stjně tak na každé jméno se najde hanlivý výraz, a ani to není tak těžké.
Předchozí