Zmatek nepůsobí jen jména, horší jsou rodinné vazby a vztahy. Jedna a tatáž osoba je táta, brácha, strejda, švagr, syn... To je pak horší vysvětlování, když tam jsou malé děti a nechápu, že já mluvím o bráchovi, který je zároveň jejich tátou, ale moje malá dcera o něm mluví jako o strejdovi, zatímco pro dědu je to syn... To pak přijdeš na to, že je rychlejší použít křestní jméno dotyčné osoby, protože menší děcka v tom mají hokej. Při hovoru v tom ostatně bruslí i dospělí.
Předchozí