Zabo,
vis, ale driv (a nepisu o dobe prastare, pisu o dobe pred 15 lety) to kazdemu jasne nebylo.
Nebyl net, kde si toto clovek mohl vygooglit a proste se to zdaleka takhle nesledovalo.
Nebyl baby-boom a o detech se az tak nemluvilo a v novinach se o tom tak nepsalo, deti bylo mene...
Az kdyz mne hospitalizovali v porodnici na riziku, tak jsem si precetla na jejich nastence Hitparadu jmen (a to snad jen te porodnice) a zjistila, ze jsme vybrali tehdy nejdavanejsi jmena a to jak pro holku, tak pro kluka.
O par tydnu se narodil kluk a to vybrane jmeno jsme mu uz nechali. O par let pozdeji uz net byl a vedeli jsme uz z drivejska, ze teda jmeno pro holku je to nejdavanejsi, ale nemenili jsme to ani kvuli davanosti, ostatne ja si to jmeno pro dceru vysnila uz v detstvi.
Pokud by se jako druhy dite narodil kluk, tak jsme proste v prdeli
, dalsi klucici jmeno jsme nebyli schopni vymyslet, neshodli jsme a do porodnice odjeli s papirem, kde bylo vyplnene pouze jmeno holcici
Prvni otazka sester na prijmu byla ta, zda vime, ze to bude holka, coz jsme nevedeli, nenechali jsme si to rict.
V pripade, ze by se narodil chlapec, tak by se asi nakonec jmenoval po manzelovi.
V me tride na SS bylo SEDM Petru
, u myho brachy a manzela podobne. To by spis clovek uvazoval o tom, ze nedam Petra, kdyz je jich tolik, ne?