Přidat názor k článku Stop nálepkování dětí

kdyz to po sobe ctu tak to neni jednoznacny....ve dvou vetach:
- jako dite jsem nalepku prijala za svoji a ani se nepokousela s ni neco delat, bo mi ji dali nejblizsi a skola, prakticky vsichni, kdo tvrdili ze to se mnou mysli dobre...
- jako dospela jsem pochopila ze nalepka nemusi byt pravdiva a stale zjistuju co vsechno mi bylo vnuceno a jaka doopravdy jsem

ten prelom byl docela zlomovy a souviselo to i s mym jmenem, prakticky do 20-ti jsem byla osobnost co ji vsichni rikali "slavka" a po 20-ti jsem zacala byt "zdislava" ktera se uci kazdym dnem nebyt onalepkovana (jenak v obcance mam "zdislava" uz od narozeni :-D )

popravde kdybych nedostavala tolik nalepek mozna bych to mela tedka jednodussi,ale mozna taky ne :-D kazdopadne moje deti nalepky ode mne nedostavaji a manzela jsem zacala upozornovat na chovani ostatnich a sam vzal za sve ze prestal nalepkovat....

jo a nejtezsi vec byla smirit se s chovanim nalepovace a odpustit