"Přiznám se, že si nic takového ye svých školních let nevybavuju. Nemůžu to vyloučit, ale zvláště na druhém stupni a dále, kde učí více učitelů to fakt není tak tragické, že by tak postupovali všichni."
No řekla bych Susu, že v tom je právě ten zakopaný pes - protožes to nezažila, myslíš si, že to neexistuje, nebo jen minimálně. Z toho, co píšeš, že tě taky onálepkovali, ale tys z toho vyšla vlastně bez následků, nebo si z toho vytěžila pro sebe to nejlepší - no ale to fakt neznamená, že to takhle mají všichni.
Taky jsem se od nálepek osvobodila až hrubo po dvacítce a na dětech vlastních, i v práci, vidím, jaké nálepkování zanechává stopy.
Prostě stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
A ta motivace kritikou k lepšímu výkonu, to zdaleka neplatí pro všechny děti (ani dospělé). Právě že je dost velké množství dětí, které kritika od další činnosti zcela odradí - záleží strašně moc na způsobu té kritiky. Důsledky jsou pro ty děti docela tragické.
Předchozí