jelikož jsem byla po císaří, kojení vleže bylo nejpohodlnější, protože mě netáhla jizva. Později, zmožena nočním vstáváním, jsem kojila stále vleže, mezitím si schrupla, prcek mi mnohdy taky usnul u prsu a vzbudilo mě až další kojení, kdy si mimi našlo prs a obsloužilo se samo.
Snažila jsem se být vzhůru, protože jsem měla strach, aby si neblinknul a nedusil se, ale prostě to nešlo......
U druhého dítěte jsem byla tak otrlá, že jsem to neřešila a náš malý nedonošeneček byl u mně mnohem více spokojený.
Obecně jsem ale zastáncem, že děti do manželské postele nepatří. U nás spalo kojené miminko jen tehdy, když máme neměla sílu ho vrátit do postýlky. Dnes k nám do postele vůbec nechodí, jen ráno po probuzení se pomazlit a v noci se budí a příjdou, tak jednou za půl roku.
Předchozí