Já třeba odměňuju i to, co by mělo být "slušné chování", ale vím, že to pro dítě znamená určitým způsobem se překonat. Třeba když chodím se synem na vyšetření, které je bolestivé, tak máme pravidlo "plakat můžeš, nesmíš uhnout nebo se bránitů" a on ví, že po skončení půjdeme do cukrárny a dá si tam něco dobrého. A během vyšetření mu to připomínám a chválím ho, jak je statečný. U dcerky odměňuju třeba mimořádný výkon v hudební škole, nebo když udělá něco, co nepatří do jejích "kompetencí", třeba úklid před bytem.
Pokud vidím, že úkol je na hranici možností (a co si budeme povídat, někdy dítě nadělá během chvilky nepořádek takových rozměrů, že to samo uklidit nezvládne), tak mu u toho pomůžu a neodměňuju. Respektive odměním pochvalou.
Ale ono je každé dítě jiné, pro syna je velká odměna jít do cukrárny, sedět tam na židličce a sníst si dobrotu. Pro dceru je odměna, když dostane časopis a cukrárna by jí byla volná...
Předchozí