Přidat názor k článku Nedaří se mi vychovávat „cizí“ dítě

Spousta lidi zije v podobne situaci, a co jsem slysela a co taky fungovalo pro nas, bylo nasledujici:
1) pro dite je nutne si uvedomit ze nejsi biologicky rodic a nesnazis se nahradit mamu. Zijes ale s jeho tatou a tim padem jsi skoro-mama (nemam rada slovo nevlastni). Diteti musis dat najevo ze ti na nem zalezi, ze ho mas rada - kdyz je male, pomazlenim, kdyz je vetsi, pochvalou, ucasti na skolnim koncerte atd. Dulezite je zduraznit tu lasku k diteti, ale ne prehnane a preslazene.
2) vyclenit one-to-one time pro tebe a dite, vezmi dite s sebou napr. kdyz potrebuje k holici, nebo do kina, kamkoliv (pokud mozno ne tydenni nakup) ale bezte jen vy dva.
3) Poloz par zasadnich pravidel a trvej na nich (a la Marge S.) Nemusi jich byt moc a nejlepsi jsou takova ta vseobecne uznavana, vecerka v urcitou hodinu, zadna cokolada ke snidani, domaci ukoly se delaji denne atd. a pres to nejede vlak. Otcova podpora je zasadni, nemuzes po diteti chtit aby si slo delat ukoly kdyz otec rika ale prosimte, tak ho jeste chvili nech. S otcem si sedni a rekni mu jasne a durazne, ze ze syna chces mit poradneho cloveka, a jako takovy se musi naucit respektovat pravidla. Kdo se to nenauci respektovat zasady doma, jak pak po nem chcit aby je dodrzoval venku - pravidla silnicniho provozu, napriklad.
Otec taky musi souhlasit s jednou veci, a to nehadat se pred synem, pokud ma on opacny nazor nez ty, musi ti to rict v soukromi, ne pred ditetem, a to same plati opacne.
Drzim palce, a vytrvej :)))