Přidat odpověď

jsem vdaná mladá žena s jedním děckem, troufnu si říct i šťastně vdaná. Jen poslední dobou nějak nechápu svého manžela. Jako určitě mnohým z vás jsem si teď, co mi syn odrůstá vzpomněla, že bych mu pořídila sourozence. Manžel o tom nikdy nechtěl slyšet. Šla jsem na to tedy takticky, ochranu nechala čistě na něm-mmj i ze zdravotních problémů-a zmínila se v jedné hezké chvilce, že bycom mohli tomu našemu capartovi pořídit sourozence. Aby to prostě nebyl rozmazlánek Na to mi manžel vlastně ani nic nepověděl, jen se tak pousmál a cosi si zabručel pod "vousy"..tušila jsem že něco ve smyslu "ještě toho trochu..." došlo u mne na pár slz. Pak jsem se milovali, bez ochrany, manžel si pozor nedával..následující den totéž, další opět... je pravda, že ovulaci zcela jistě nemám, ale to přece on nemůže vědět, nebo jo? Nebo si dítě také přeje, jen mi to nedokáže sdělit? tak vám povim, že po desetiletém vztahu teď zjišťuju, že manžela vůbec neznám... Jaká je vlastně mužská logika v tomhle? co si o tom mám myslet? Vím, že třeba spoléhá on na moje neplodné dny a za týden, kdy budu pravděpodobně ovulovat si zase kondom nasadí, ale já si o tom potřebuju pokecat...