Článek je opravdu pěkný - respektive moc dobré jsou názory pana Jurkoviče! Zpívat může opravdu každý, každý, každý. Netřeba se stydět, že "zpívám falešně". Vše je cvik, zbavení se zbytečného studu. Děti zpočátku zpívají opravdu všechny a všimněte si, že při zpěvu se všechny zklidní. Miminkům kolikrát stačí zpívat pár tónů na hm, u toho se pohupovat, tím se dá začít :) Později člověk přirozeně dojde k nějakým jednoduchým písničkám, podle citu, každému sedí něco jiného. Znám lidi, kteří "neslyší" - ale mají-li nějakou písničku hodně pod kůží a zpívají ještě s někým nebo s nástrojem, nepoznáte, že prý nemají sluch. Jasně že se třeba nedají na vícehlasy, ale myslím že i projev, hlas, sluch, všecko je propojené, čím víc budete zpívat, tím lépe budete zpívat, to je úplně jako se vším. Zajímalo by mě, jak se dneska učí hudebka na základce, jestli jsou děti taky vystavené stresu, že si musí stoupnout samy před tabuli a zazpívat - tady bude asi začátek traumat ze zpěvu u hodně z nás, ne?
Mimochodem velká pravda s těmi koledami. To samé lidové písně, slyšeli jste někdy nějakého popíkáře (zejména z řad rychlosuperstár) zazpívat přirozeně lidovku - bez manýr?
Předchozí