Tak já bych to přímo nenazvala mužskou logikou,ale mám něco podobného za sebou 2x. Já jsem před prvním synem nadhodila,že bychom si mohli pořídit
odpověď byla vyhýbavá,ale né negativní. Nedostala jsem odpověď ani po měsíci,ale nenaléhala jsem - sama jsem si nebyla moc jistá jestli dítě chci a protože se k tomu zjevně stavěl vlažně říkala jsem si ,že ještě není čas - pak najednou hezký večer a uprostřed pěkné nálady věta - tak si teda uděláme to miminko a bum ho,ani jsem se nezmohla na odpověď a bylo "vymalováno". Co jsem nevěděla,my děláme děti na první pokus,takže to skutečně klaplo.
S druhým to bylo podobně,starší syn odrostl,tak jsem se zmínila,že je třeba promyslet jestli si budeme pořizovat druhé dítě nebo půjdu do práce,dodala jsem že si nejsem jistá zda bych se potom co nastoupím do práce ještě chtěla vracet na MD,přece jenom už nejsem nejmladší. 14 dní pauza a zase
Pochopila jsem jednu věc,pro mě to byla vyřešená záležitost,vše jsem si promyslela,zvážila a přepočítala a po partnerovi jsem chtěla odpověď hned,on si to také musel promyslet.Jen neměl potřebu to se mnou diskutovat,můj názor už znal.
Já bych ve správnou chvíli partnera upozornila,že nepoužíváš žádnou ochranu a mohlo by dojít na druhé
. Myslím,že předpokládat že si nějaký chlap počítá Tvé plodné a neplodné dny je z oblasti sci-fi.Spíš bych věřila tomu,že si vše pro sebe vyřešil,došel k názoru,že druhé dítě není až tak špatný nápad a jen Ti to zapoměl říct.