Ano, já asi taky zhruba tuším, co měla Anna na mysli, i když to bylo řečeno poměrně dost neobratně.
Myslím, že je to to, že nikdo nemáme nic "předplacené". Medicína není všemocná a bohužel není pravda ani to jejich: "Když uděláte, co my chceme, bude šechno OK."
Angrešt to napsal pěkně, já si taky myslím, že rozhodující je láska, to je ale něco jiného, než bláhové přesvědčení, že "mně se nemůže nic stát". Bohužel se nám všem může stát cokoliv kdykoliv.
Obdivuju statečnost všech rodičů, kteří překonali ztrátu dítěte..nebo "obdivuji" není vhodné slovo, spíš je to něco jako respekt nebo nevím. Strašlivý úkol je to.
Předchozí