No - paušalizaci spíš předvedly ty děti, protože zrovna štěstím nezářily. Neříkám, že to tak musí být vždy, co dítě, to jiný osud. Někteří rodiče však nepřipustí, že by jejich dítě mělo i něco jiného než gympl (zdrávku, atd.), ačkoliv to dítě v tom nemusí spatřovat takové štěstí.
Pokud na to přijde řeč a zeptají se mne, zda je pro dítě dobré, že bude mít tu a tu školu a já jim tedy (ač nerada) něco musím sdělit, pokud jsou jednoznačně pro dané řešení, reagují podobně jako Vy
Že právě jejich dítě na to má, babička je právnička atd. Prostě dítěti vyjdou IQ testy, poradna poradí a rodič má jasno. A to ditě názor třeba žádný nemá, protože sotva vyrostlo do rozhodovacího věku, tak už za ně někdo rozhodl.
Mně spíš jde ne o problém rodiče (když se rozhodne, že to je pro dítě to nejlepší, tak je to jeho věc a nemá cenu se s ním o tom bavit) - ovšem o styl české společnosti, která je zaměřená poněkud jednostranně na výkon (peníze) a následky vidíme kolem sebe. Vedle rozvojového názoru existuje i názor Nechat děti (aktivně) být, aby si našly svou cestu, což u 12 letého dítěte už lze jaksi uplatňovat, má - li kvalitní ZŠ. Je to jiný přistup k výchově, nikoliv paušalizace. Již v předchozím příspěvku jsem psala, když má zájem a schopnosti na gympl a chce tam, tak proč ne - ale podporovat je i v jiných věcech než je škola či kroužky.
Rodičům do toho nekecám, pokud se nepřijdou zeptat - je to každého volba a každý taky na svém dítěti nejlépe okusí, až přijde čas, zda se rozhodl s láskou.