tak
já mám zkušenost s adopcí a vím, že dokážu děti přijmout a strašně rychle si k nim nacházím cestu a hlavně cit (to neznamená, že jsem bezchybná, dokonalá a všechno je krásné, dokonalé, růžové a bleděmodré, člověk si projde takovou sebereflexí, že by to bylo na dost tlustý spis)
já vím, že to těm mrňousům dává velkou šanci, že jsou asi mnohem méně deprivovaní než když prostě leží v řadě postýlek a
jen se krmí a přebalují, já jsem ty děti viděla, vím jak jsou apatické a zažila jsem ten obrovský rozdíl v chování v ústavu a doma (a to stačilo opravdu 14 dní)
ale za sebe bych toho asi nebyla schopná, dítě přijmout, navázat kontakt a poslat dál, to pokud někdo zvládá a dělá profesionálně, tak opravdu smekám
jinak uznávám, že je to lepší řešení než kojenecké ústavy