Přidat názor k článku Kam půjdou děti ze zrušených kojeneckých ústavů?

Místo nejasných novel a dost pochybných reforem stát může udělat jedno. Zakázat lichváře a hrací automaty, řešit sociální bydlení a práci lidí, tím, že se sníží daně na přebujelé státní úředníky a jejich spřátelené organizace. (Pouze snížení mezd ve sněmovně by zajistilo např. pro celý populační ročník porodné. Korupce zůstane, ta žije s lidmi, ale aspoň by nemusela být tak vysoká, když jsou poslanci zvyklí na tak vysoké platy...)
Nižší daně podpoří růst pracovních míst v soukromém sektoru. Promiňte, ale je směšné, že stát zvýšil daně (aby utáhl své nové nápady) a x procent firem přesídlilo do Belize či na Kypr, kde je daňový ráj.Bohužel, tato opatření si pan Kalousek prostě propočítal trochu chybně a přestože má NERV, tak jej nerespektuje, kdyby ano, to by bylo najednou peněz
Ono totiž není nutné mít ucelený soc. systém 1 pracovníka na důslednou práci s 5 rodinami. Ono stačí jen na úplně kritické případy. Ovšem, pokud jsme schválili Dekret o blahu dítěte, nebo jak se ten papír jmenuje, kde je, že je nutné u dítěte maximální rozvoj a takové ty další nesmysly, tak se nemůžeme divit, že na to není a nebude. Prostě chceme mléko vydojit z neexistujících krav bez ohledu na to, že dítěti to lepší podmínky nikdy nezajistí. Pokud potřebuje být milováno, toto stát zajistit dohledem nemůže. Může umožnit podmínky pro rozvoj společnosti a tím i hodnot atd. Ale represí v rodinách se to nevyřeší. Znám x případů dětí, které podle té nové nesmyslné směrnice jsou v podstatě lehce zanedbávány. Možná je to drobnohledně i víc než 50% dětí vůbec.
To je stát dá všechny do pěstounských rodin? To bude všech 50% rodin v zemi monitorovat a bu.erovat? To by muselo být víc pěstounů než je rodin v ČR, o počtu soc. pracovníků ani nemluvě. Ha, ha, ha.
Místo toho monitorovacího pracovníka se ty peníze lidem mají ponechat (prostřednictvím soc. bydlení apod.) a omezit lichvu - pak se rodina může postarat o své děti a nemusí do jejich životů nikdo moc zasahovat, děti se jakžtakž vychovají, i když to třeba není na 100%, ale je to v domácím prostředí, které, pokud se dítěti neubližuje, tak sebelepší rozvoj nikdy nenahradí - a není nutné ani těch ústavů.
A tedy - nakonec- kdo vyvolává, že matky odmítnou dítě s Down syndromem? V našem pěstounském případě právě stát, který prostřednictvím eugenické medicíny rodné matce vysvětloval, že nemůže porodit debila, protože je to drahá věc. Ona se s tím tloukla, nakonec holčičku odrodila, ale měla v hlavě a dodnes má takový zmatek. že ji stabilně odmítla a odmítá. Skvělé bylo, když jsem sama čekala nemocné dítě (vada s ledvinami), že jsem si ji na to pracoviště brala s sebou. Sestry málem omdlívaly, když tam dělaly na druhé matky tlaky, aby Downa potratily v 24 tydnu a jak je to dítě uslintané a hrozné a já tam měla nazdobenou naši pěsounskou holčičku a matky viděly, že se to dá v pohodě, a že Down není vždy jen katastrofa...