Přidat názor k článku Můj porod - běh na dlouhou trať

Ten pocit selhání nemá žádné rozumové opodstatnění, ten tu prostě je. Mohu srovnávat pocity po porodu císařem a po porodu spontánním a vím, jak jsem na tom v obou případech byla. Po císaři jsem hledala cestu k mrněti dlouhé měsíce, byla jsem nešťastná, tak nějak divně zklamaná a permanentně vyčerpaná, ptej se proč - já prostě nevím.Po porodu druhého kluka normálním způsobem jsem zažívala štěstí, které jsem bohužel při tom prvním vůbec nepocítila.... te´d si zase vyčítám toto, že prvního syna jsem nedokázala takhle přirozeně a hned bezvýhradně přijmout.
Až mnohem později jsem si o tomto něco přečetla, že je to častý problém po císařích... možná by bývalo stačilo, kdyby mi to tenkrát někdo trochu vysvětlil. Takhle všichni je říkali : bu´d ráda, že máš zdravé dítě a zapomeń na to, co se dělo...To, že někdo ten problém nemá, neznamená, že neexistuje.