Přidat názor k článku Můj porod - běh na dlouhou trať

Nemůžu říct, jak byste dopadla, kdybyste rodila v Čechách Vy, ale můžu Vám říct, jak jsem dopadla já. Porod byl skoro totožný s Vaším. Až na to, že byl můj druhý. Kontrakce jsem měla po 2-3 minutách po dobu 28 hodin. Na sál mě vzali, až když malý přestával mít ozvy a já měla tlak tak nízko, že jsem omdlévala. Přišla jsem o 2,5 litru krve a při porodu mi ještě jako bonus, který jste Vy neměla, roztrhli močový měchýř, podruhé mi řezali břicho, když mě sešili a nemohli zjistit, kde stále krvácím a nakonec mi totálně sešili čípek. Manželovi celé tři hodiny operace neřekli ani slovo, krom požadavku na podepsání papíru se souhlasem o odebrání dělohy. Z porodnice jsem odešla po více než dvou týdnech a po měsíci jsem tam musela následující 3 týdny docházet denodenně na čištění a výměnu drenů, které jsem dostávala, protože se mi jizva zanítila (jako bonus mi zánět rozstřihli nůžkami bez jakéhokoli umrtvení).
Byl to hrozný zážitek a ještě rok po porodu jsem měla problémy s páteří, protože mi napíchli špatně i epidural, který ani nezabral (kvůli špatnému provedení). Nikdy jsem ale neměla pocit selhání kvůli tomu, že malý přišel na svět císařem. Bohužel, takové porody, jaké jsme zažily se stávají málokdy, ale stávají (i když už jsem se setkala i z názorem, že přeháním a nic takového se mi přihodit nemohlo). Není důvod se kvůli tomu trápit. Hlavní je, že jsme to zvládly my i naše děti. Že jsme to přežili. Ať Vám kluci dělají jen radost a daří se Vám dobře.