Přidat názor k článku Moje děti do školy nechodí

O domácí vzdělávání se zajímám řadu let. Na základě přečtení jednoho článku nelze vyřknout názor, jaká domácí škola je a jaký vliv na děti a jejich rodiče má. Kdo má o tuto formu vzdělávání skutečný zájem, tak se jistě přesvědčí sám. Motivace jednotlivých rodin se často liší, stejně jako jejich "škola doma".

Já domácí vzdělávání chápu jako logické pokračování péče o děti. Jak bylo již zmíněno, naučili jsme je vše potřebné do šesti let, tak v tom pouze pokračujeme. Mám to štěstí, že mohu být s dětmi doma a baví mě pozorovat, jak se mění. Hrajeme si a učíme se o tom, co nás zajímá. Věřím, že čas, který s dětmi strávíme, když o to ony stojí má smysl pro ně i pro nás rodiče. Chybí nám můj plat, pokud to však bude možné, tak jsme rozhodnutí pokračovat ve vzdělávání našich dětí v domácím prostředí. Díky domácí škole také sama pokračuji ve studiu na VŠ (pedagogická fakulta), stejně jako se dál vzdělává i manžel. Všichni se učíme rádi, od sebe navzájem a společně. Děti si to ještě plně neuvědomují, ale já jsem jim za tuto příležitost, podporu a radost také z mých úspěchů nesmírně vděčná.

Paní Kapicové a dalším patří velký dík za jejich podporu a práci.