Přidat názor k článku Nedostali jste se na víceleté gymnázium? Gratulujeme.

Jsem z učitelské rodiny a moje zkušenosti s naším školstvím jsou bohužel natolik špatné, že nezbývá než souhlasit s tím, že víceletá gymnázia jsou pro inteligentnější děti vysvobozením. Já na základce trpěla svou jinakostí, děti se mi smály, že čtu a poslouchám jinou hudbu než ony, že jsem prostě "divná". Učitelky vesměs vyhořelé fúrie, které zajímala hlavně kázeň (ticho a sedět v lavici bez hnutí) a kdo vyčuhoval, po tom se ještě vozily. Jako rodič jsem si vyzkoušela, jak funguje ta tzv. integrace, když m mého syna s ADHD a mírnou formou autismu nechtěli nikam vzít, a to ani s asistentem. Na speciálku taky nepatří. Nemá žádnou poruchu učení, naopak už od 4 let čte i píše, zajímá ho vesmír, stroje, příroda (a má na svůj věk neobvyklé znalosti). Několik mých kamarádek také řešilo podobný problém - kam s nadprůměrným a atypickým (tedy problematickým) dítětem. Jejich děti jsou na soukromých školách a víceletých gymnáziích, kde jsou spokojené. Na běžné ZŠ měly problémy, nudily se, zlobily a byly často terčem šikany (i učitelek). Jasně, já to chápu. Slučují se třídy (hlavně na 2. stupni), takže kolem 30 žáků ve třídě (ti lepší zdrhnou na gymply, že), špatně placené učitelstvo, které nemá motivaci se vzdělávat a pracovat na sobě. Atmosféra šedivé průměrnosti a strachu vyčnívat. Mám pocit, že se od doby mého dětství v 80. letech, změnilo velmi málo. Učitelé by měli být pružné, osvícené, vzdělané a možná i trochu praštěné osobnosti, a ne zapšklé babizny s ječákem. Bohužel, ti první jsou většinou těmi, kterým pšenka nekvete.