Přidat názor k článku Mami, koukej se na mě!

Mám 25 měsíců starého syna. Na mateřské jsem vlastně pořádně ani na nebyla - první rok jsem pracovala, když malý spinkal, pak jsem postupně začala chodit do práce. Diář, kde jsem zapisovala manželovi směny, babiččiny směny, podle toho plánovala svou práci, byl hrozivý. Vydržela jsem to 3 měsíce, bo jsem byla vyflustlá, žádný volný čas - děs bez děs a ještě mi babička z malého dělala "zvířátko" (chápu, že jsou babičky na rozmazlování, ale ne když, dítko častěji hlídají ... -( ). Takže malý začal chodit do miniškoličky (3x týdně do 2 let a od 2 let chodí každý den) a od té doby pohoda jazz ). Pracovat a přitom hlídat je nemožné a člověk je z toho zcela vyčerpán (tedy alespoň já jsem byla), takže buď pracuji a nebo 100% pozornosti věnuji malému a všihni jsme happy Přesto řada lidí na mě nahlíží jak na "tyrana" - božátko, tak brzo do školky ... přitom ony pak budou ve 3 letech svých dětí řešit scény, kdy jim dítě zvyklé jen na ně samotné a bez kolektivu, nebude chtít ve školce být - tomu já říkám tyranie ). Malý si postupně zvykal bez větších problémů a dnes někdy ani ze školky nechce, tety má moc rád