Přidat názor k článku Geny, výchova nebo rané zmrzačení?

"Židi na tom byli podobně jako cikáni - neměli vlastní zemi, přesouvali se ze země do země, lidi jimi opovrhovali, navíc jim bylo zakázáno vykonávat řemesla. Tak jak to, že nedopadli jako cikáni?"

Židé žili na mnoha místech Evropy velmi dobře integrováni už od starověku. Neměli vlastní zemi ve smyslu samosprávného židovského státu, ale spoustu oblastí Evropy mohli plným právem v podstatě až do vrcholného středověku považovat za vlastní, za vlast. Řadu oblastí na Blízkém východě mohli za svou vlast, kterou samozřejmě sdíleli s jinými, pokládat bez problémů až do 20. století. Opovrhování, následované pogromy, vyháněním, zákazy zabývat se řemesly a zemědělstvím přišly většinou koncem středověku, od novověku postupně docházelo ke zlepšování a nakonec znovu k integraci. Trochu jiná byla situace Židů ve východní Evropě (východní Polsko, Pobaltí, Ukrajina, Rusko...), kam přicházeli většinou právě až od konce středověku a během novověku, aby unikli netoleranci a pronásledování jinde - tam přišli už jako opovrhovaní, nicméně zase se tu nejčastěji zabývali zemědělství a řemesly... Celkově vzato, Židé prožili v zemích, kde žili, nespočetně generací usedlého života, dlouhá staletí, uzdržovali si i vysokou kulturu, literaturu, vědu, mívali náboženskou samosprávu, což se v praxi většinou do značné míry rovnalo etnické/národní samosprávě... Představa, že se pořád někam stěhovali, je mylná, stěhovali se hlavně nuceně, když je někdo vyhnal, a i tehdy málokdy dál, než bylo potřeba - např. do jiného města v téže zemi, případně do sousední země. Cikáni-Romové nic z toho neměli, navíc opovrhování v jejich případě a v případě Židů mělo jinou povahu - Židé většinou i přes veškeré opovržení, útlak a finanční vysávání mívali určitá práva, často i písemně zaručená... Romové vesměs až do 19.-20. století žádná práva neměli.