Uháněla bych sociálku, otravovala je, dokud by to nezačali řešit. Sháněla důkazy, řekla jim všechno co vím, nezabývali by se tím jedni, hnala bych to k druhým. Kdybych to vzdala po tom, co mi baba na sociálce řekla, že to není důvod k odebrání dětí, asi by byli chudáčci týraní dodnes
A nebo ještě možnost, kterou jsem taky využila. Kontaktuj nějaké krizové centrum pomoci. Popiš jim situaci, domluv si s nimi schůzku, oni ti řeknou co a jak, jak dále postupovat. A neboj, budou počítat s tím, že si děti nemůžeš vzít k sobě domů.