Jen jsem Vám, vícečetným matkám, chtěla říct, jak před Vámi smekám. Sice nemám lehký život, ale dítě jen jedno 27měsíční, a ke všemu docela dost hodné (ikdyž je to tvrdohlavý beran ve vzdorovacím období......) a někdy mám co dělat udržet nervy na uzdě. Mít těch dětí víc, zřejmě bych se zbláznila. Jedině s trochu větším odstupem...
Já stresové okamžiky řeším sugescí: v duchu nebo i nahlas si opakuji dokola, nebudu křičet, nebudu křičet... A za chvilku to povolí. Nebo dýchání a počítání to je skoro stejné
Přeji všem hodně pevné nervy a hodně štěstí!