Fascinuje mne, jak se tu stále dokola opakují stará klišé - největší hrůza je hamburger z Meka, zdravá cesta je jogurtek. Popravdě mně přijde ten hambáč jako menší zlo než děsně zdravý odtučněný jogurtík se škrobem, barvivy a nejlépe se sladidly místo nezdravého cukru
Ten hambáč totiž sní běžné pražské dítě jednou max. dvakrát do měsíce, venkovské 1 - 2x ročně. Jogurtíky jim maminka kupuje denně. Stejně tak máslo vs margarín, cukr vs sladidla apod. Co se týče ovoce a zeleniny, to je stotisíckrát probrané téma - naše dobré jsme si přestali pěstovat, levné dovezené je blé.
Já osobně bych si daleko víc přála zamezení prolhaných etiket. Jak může někdo označit za zdravou svačinku cereální tyčku slepenou chemickými fujtajbly? Proč si může někdo vydávat bonbóny za zdravé jen proto, že do nich nacpal trochu umělých vitamínů? Jak to, že žvýkačky se doporučují po každém jídle, přestože obsahují např. náhradní sladidla? A to ani nemluvím o lécích. Téměř ve všech přípravcích pro děti je spousta náhradních sladidel, aromat a fujtajblů
včetně léků pro miminka...