Paní doktorko Iveto, je mi 65 let a potvrdila jste mi svým příspěvkem, že můj správný celoživotní stravovací systém, nekouření a přiměřený pohyb přinesl ovoce. Do dneška jsem myslela, že je samozřejmé, že to tak má každý, nemám vysoký tlak, cévy v pořádku, cukr v normě, srdce klepe jak má. Doufám, že ještě dlouho takto vydržím. Myslela jsem, že haldy prášků jedí lidé tak od 70ti výše. Těch 50 to je tedy hrůza. Vždyť mají do penze 12 a i více let. Mne inspirovala strava ve Splitu, kde jsem byla v roce 1966 (tehdy Jugoslávie). Česká, moravská strava je zabíjení se vidličkou a nožem. Teď v penzi na maso nemám peníze, takže už rovnou vegetařím, kuřecí jednou za měsíc, jinak hodně zeleniny a méně ovoce a všechno na vodě ne na tuku a nesmažím. Takto se stravuje dcera i zeť. Manžel si po rozvodu vzal Moravandu, během dvou let ho vykrmila o 20 kg, během dalších pěti let měl smrt na jazyku, to mu bylo 48. Doktoři ho vystrašili, takže přece jenom změnil do určité míry stravování, ale na práškách na tlak je už hodně dlouho. Morbidně obézním pojišťovny platí bandáže žaludku, budou se kupovat do specielní nemocnice operační stoly, které výdrží zátěž 330 kg, léčení následků nesprávného stravování stojí pojišťovny peněz jako šlupek. Já jsem sice za celý život pojišťovně ušetřila haldu peněz, ale na kapky do očí kvůli glaukomu (za ten nemohu) musím připlácet nemalý peníz, jsem atopik, abych neměla ekzém musím se 2x denně promašťovat excipialem(jeden stojí 154 Kč), spotřebuji až 3 měsíčně, pojišťovna mi taky nic nedá, mám tak nárok na jeden za půl roku, to ať si strčí za klobouk. Když vidím jaké mají výhody všichni ti tlustí, kteří si za to mohou sami nesprávným stravováním a nepohybem, musím někdy počítat do pěti, abych to vydýchala. Jim toho pojišťovny zaplatí hodně a ještě si stěžují, když si musí něco platit sami.
Předchozí