Mně osobně tábory nikdy nechyběly - byla jsem na jednom, když se narodil o dost mladší bratr - a bylo to naprosto příšerný. Jako jedna z nejstupidnějších věcí mi připadá právě ta přerušená nebo cenzurovaná komunikace s domovem
Což mě ale štve i ve školce. Jsou samozřejmě osvícené učitelky, které vám i dítěti řeknou, jak to je, ale přístup "co dítě, to blbec" fakt nenávidím. Jako slíbíme mu, že rodičům zavoláme (rodiče pak nepřijedou, protože nikdo nezavolal) - a obráceně "ne, vůbec ve školce neplakal"...Asi si myslí, že si to ta rodina neřekne? Nebo "Se lží nejdál dojdeš?"...no ale to je trochu mimo hlavní téma...