Přidat názor k článku Učíme angličtinu dobře?

jj, taky jsem doučovala několik studentů a žáků, a taky mi bylo líto, že o angličtině prohlašují, že je to pruda, otrava, pakárna, že to nechápou a že je to těžký. Po cca půl roce společné práce a spoustě "aha-efektů" byli ochotni připustit, že angličtina přeci jen k něčemu je, když ví proč a jak se to učit, když najdou smysl v jejím využití (děti a počítač = využití AJ) a způsob (nemlčet jak ryba když se ho na něco zeptám, ale naprosto jednoduše odpovědět - stylem "jo, ne, jasně, v sedm, nevím, chápu, to je dobře, díky, ahoj". A pak už šly i složitější věci.
Myslím, že hlavním cílem metodického bádání pro učitele jazyků na ZŠ by měla být definice "cizí jazyk je DOVEDNOST, nikoli jen ZNALOST", a s tím by se k výuce resp. jak bylo v článku hezky řečeno "osvojován" jazyka mělo přistupovat. A že každá úroveň této dovednosti je dobrá a užitečná. Sama jsem příznivcem toho, aby se děti nejdříve učily pouze foneticky (cca od těch 6-7-8 let), bez nároků na zápis a čtení, a až později k tomu přijít. I menší děti jsou schopné zopakovat vyslovené složité slovo, které by je v psané formě zmátlo a odradilo. Na druhou stranu si také myslím, že na jazyky není každý úplně talentovaný, a tak bych klidně souhlasila s dvěmi možnými úrovněmi dosaženého výstupu na ZŠ - ti co chtějí a jde jim to by mohli zvládnout více, ti, kterým to jde pomaleji klidně méně, ale zato správně. A druhý cizí jazyk dávala pouze volitelně a ne povinně.