Ono je to těžký. Já bych po moderní společnosti spíš čekala různé služby. To, že chodím do práce, mi nevadí. Protože ženy, které byly před 2.sv.válkou jen doma, byly plně závislé na mužích, když nedal peníze na rodinu, byla žena i děti hlady. A že se někdy děly věci! Chlap nechal peníze v hospodě za chlast nebo karban, jindy si našel milenku a cpal peníze do ní. Takhle mám větší svobodu a nemusím se doprošovat, což jsem ocenila třeba při rozpadu rodiny. Mně spíš vadí neustálé prodlužování věku odchodu do důchodu, kdy dřív třeba ještě schopné babičky nebo dědečkové hlídali/y děti. Někdy nešlo ani tak o hlídání, ale o to, že doma bylo uvařeno a děti měly kam jít, ne se jen bezcílně poflakovat po ulici. Chybí mi různé služby, taky třeba nabídka polotovarů pro kuchyni. Polotovarem přitom pro mne není konzerva ani cosi masného neidentifikovatelného, vycpaného konzervanty, protože bylo třeba zpracovat potravinu na konci životnosti. Je blbé, že i ten chleba si nakonec budeme muset péct doma samy, protože ten z krámu je na hranicéch poživatelnosti. O kvalitě toho ostaního ani nemluvím.
Předchozí