Přidat názor k článku Skutečně spontánní potrat

Všechny zdravím, chtěla bych jen říci, že každý nemá štěstí na to, aby zamlklý potrat skončil přirozeným potratem. Stalo se mi to dvakrát a poprvé jsem z toho byla moc špatná a těžko se s tím vyrovnávala. Asi v 8.týdnu jsem cítila, že něco není v pořádku, jelikož ustaly veškeré těhotenské příznaky, které jsem doposud měla. Na kontrolu jsem byla objednaná až na 11 týden. Bohužel ortel zněl - zamlklé těhotenství s revizí. Tehdy jsem to nějak neřešila, protože mi sdělili, že kdyby to samo nešlo ven, dostala bych otravu krve a to je daleko horší. Za rok na to se nám narodila zdravá holčička. A po ní, když jsme jí chtěli pořídit sourozence asi po 3 letech, další potrat. Tentokrát samovolný v 8 týdnu. A půl roku nato další zamlklé těhotenství. Bohužel před vánocemi. Zrovna jsem přišla od gynekologa, vše bylo v pořádku v 7 týdnu, polovina prosince. Bohužel asi po 5 dnech opět naráz vymizely veškeré příznaky těhotenství a já cítila, že miminko nebude. měla jsem pravdu. Bohužel ani tentokrát přirozeně "neodešlo". Musela jsem to s tím pocitem vydržet přes celé vánoce. V lednu na další kontrole to bylo potvrzeno a až další týden proveden zákrok v nemocnici. Takže jsem čekala asi 3 týdny a přirozeně to nešlo. Tyto nervy nepřeji nikomu. Nakonec se na nás usmálo štěstí a za půl roku jsem znova zjistila, že čekám mimi. Nějak jsem si to po těch 3 potratech nepřipouštěla. A malý si to vybojoval a už má 3 roky. Jen jsem chtěla napsat, že někdo prostě nemá štěstí na přirozený potrat, i když bych byla radši. Ale než riskovat otravu krve, jít raději na zákrok. Já byla na dvou revizích (ještě ta první se dokonce nepovedla a musela jsem ji podstoupit za 3 dny znovu), ale jsem ráda, že si to obě mé děti potom vybojovaly a jsou naše sluníčka.