Přidat názor k článku Stačí 100 slov a domluvím se!

Presne tak, italsky jsem se ucila nesystematicky, jen odposlechem v prostredi, kde se obcas italsky mluvilo. Bezne rozumim a dokazu se domluvit, i kdyz to treba neni vzdy gramaticky spravne. Az ted po zhruba deseti letech piluji gramatiku (diky tomu, ze dcera se uci italsky, tak to probiram se jeji ucebnici), takze konecne budou mit casovana nepravidelna slovesa spravne koncovky, ale i bez tech mi proste rodili Italove rozumeli.
Jinak francouzsky jsem se ucila primo v prostredi, kam jsme prisla jako totalni zacatecnik (pominu-li nejbeznejsi fraze prvnich tri lekci pro samouky), slo to velice rychle, behem ctyr mesicu jsem rozumela a mluvila bez problemu, i gramaticky celkem spravne. Kurz jsem si zaplatila az pote a vstupni zkousku jsem slozila na urovni konce pokrocileho studenta.
Opravdu efektivni uceni potrebuje ponoreni do prostredi, i obycejny poslech televize, radia, ze zacatku jsem mela skoro porad pustenou zvukovou kulisu a slo to velmi rychle. Pak jsem zacala cist, nejdrive jsem hledala co treti/ctvrte slovo ve slovniku, ale po dvou romanech uz jsem ten slovnik potrebovala minimalne.