Přidat názor k článku Dokdy má dítě věřit „na Ježíška“?

Myslím, že děti jsou nadšené už jen z toho těšení se na dárečky. Z toho, že si napíšou o dárečky, čekají, jestli dopis za oknem zmizí. Mně třeba překvapila dcera, která při u každé reklamy na hračky prohlásí, že to chce a nakonec si nakreslila Ježíškovi jen o dvě.
Rozhodně Ježíška nebudeme prosazovat za každou cenu. A podporovat nebo udržovat dětskou fantazii podle mého smysl má, dokud to jde. Já mám radost třeba z toho, když se dcera dívá na nebe a hlásí, co jí který mrak připomíná, nebo různě zakřivené stromy nebo listy, že ní něco připomínají.
Ať si ty děti představují, jak by asi Ježíšek mohl vypadat a jak to asi dělá, že zvládne roznést tolik dárečků. Možná je škoda, že právě my, dospělí, často fantazii ztratíme a z mnozích z nás se stávají strnulí suchaři.
Ona ta fantazie a představivost by se nám v životě občas chodila.
Podotýkám, že nejsme věřící, ale Vánoce patří k určité tradici. Ať se děti těší na dárečky, na zdobení stromečku, pečení cukroví. A já jim to chci dopřát. Dětské vnímání světa je přece hezké a bezprostřední a už jim ho v dospělosti nikdo nevrátí.