Přidat názor k článku Je diskuze o domácích úkolech inspirativní?

Rozumný úkol na procvičení - proč ne? Ale když jsem třeba do školy chodila já, byla jsem sankcionalizována za to, že jsme neměli úkoly podepsané od rodičů. My jsme totiž psali úkoly ve škole. Jako děcka jsme přišli na to, že máme v poledne čas a v sešitech stejně nesmíme škrtat, měli jsme úkol vypracovat nanečisto a pak ho přepsat do sešitu. Sice opruz a zbytečná práce, ale bylo to tak nařízeno. Takže jsme v polední pauze počítali matematické (a chemické) úkoly na tabuli. Tam jsme směli mazat, co hrdlo ráčilo, navíc jsme u toho prodiskutovávali řešení. Pak jsme to tam nechali napsané a všichni to následně opsali, hlavně ti slabší. Já měla úkol v sešitě, ale nepodepsaný od rodičů, takže to bylo za pět. Následovalo vyvolání, to bylo za jedna a po půl roce moje známkování pan učitel ze zoufalství vzdal.

Když jsem pak pracovala ve školní družině, měli jsme psaní úkolů s dětmi zakázané. Nevím proč, prý aby si rodiče dětí všímali, protože za vzdělání zodpovídají taky. Bylo hodně blbé, když přišlo dítko domů s maminkou někdy kolem 16.-17. hodiny, někdy nebylo ani venku (to když se ženským nechtělo jít s dětmi ven) a navíc nemělo napsané úkoly do školy. A maminka, která honem honem lítala kolem večeře, prádla a dalších povinností, ještě měla dohlížet na psaní úkolů? To jsem teda dost tvrdě kritizovala, protože kde jinde by měly děti dělat úkoly, když ne ve školní družině? Když už tam tvrdly do nějakých 16:00-17:00 a navíc tam s nimi byl pedagog, který jim mohl pomoci a poradit.