Přidat názor k článku Tety na hraní

My tu přece dobrovolnictví měli, jen se tomu neříkalo dobrovolnictví. Máme ještě pořád tisíce dárců krve, darují krev zdarma, přestože se pak s krví vesele obchoduje a za peníze (a že za hodně, je vidět z toho, kolik miliard by mělo být státem vyplaceno v kauze Diag Human). Před r. 1989 bývaly železné neděle, pracovní úklidové soboty v rámci akce Z a další. Spousta věcí se z toho po r. 1989 zvrhla. Nebudu dávat někomu odpadové železo zdarma, když ho můžu prodat ve sběrně. Zato papír neprodám, tak do hodím do kontejneru (a ještě za to zaplatím, přestože tříděný papírový odpad by měl být pro jiného cennou surovinou).

Dřív jsem bydlela na vesnici. Tam jsme jako mládežníci občas vyhrabali listí v parčíku, ostříhali živý plot a zametli náves. Taky zadarmo, tedy jako dobrovolníci, protože jsme chtěli, aby to u nás hezky vypadalo. Dělaly se akce pro děti: den dětí (my vymyslely činnosti, hasiči a jiné složky přispěly na ceny), máje, pálení čarodějnic, lampionový průvod atd. A mě těší, že na vesnicích se tyto akce dál udržují. To je přece taky forma dobrovolnictví, aktéři za to taky nic nechtějí a jsou rádi, když to jejich děti baví.