Přidat názor k článku To už tady bylo…

Milé maminky, nastávající maminky, ženy, co děťátko teprve plánují, ženy, které ho ještě (anebo třeba vůbec)neplánují, tatínkové, babičky, dědečkové a vůbec všichni, které alespoň trochu zajímá dnešní společnost...

Jsem matkou malého Ondráška a zároveň studentkou pedagogiky na brněnské filozofické fakultě. Naše děťátko bylo plánované, říkali jsme si, že poslední rok studia už snad s dítětem nějak zvládnu (manžel stihl zakončit svá studia na lékařské fakultě 10 dní před porodem, teď už pilně pracuje jako gynekolog). Zatím zvládáme, uvidíme za nějaký čas:-)

Ale proč píšu. Jsem moc ráda, že jsem narazila na tuto diskuzi neboť její téma je zároveň tématem mé diplomové práce, jejíž konzultantkou je mi doc. Rabušicová, mj. místopředsedkyně Českého výboru Světové organizace pro předškolní výchovu - OMEP a hlavně paní, které si velmi vážím.
Je jisté, že téma harmonizace mateřského a pracovního života patří v současné Evropě k jedněm z velmi ožehavých.
Podle jistého sociologa existují v západním světě v podstatě 3 typy žen:ty, které se orientují na kariéru, ty, které se orientují na rodinu a ty, které se pohybují mezi těmito dvěma skupinami. A procentuální poměr? 20,20,60. S trochou ironie se dá říci, že současný český sociální systém se svou "štědrou" mateřskou a rodičovskou dovolenou se zaměřuje právě na těch 20%. Bohužel však vcelku neobratně, neboť např. matky samoživitelky si rozhodně nemohou dovolit zůstat s dítětem 4 roky doma. Jen pro zajímavost, i v Domově pro matky s dětmi, který provozuje Charita, musí matky platit cca 3500 za nájem.
Srovnání kapitalismu se socialismem se mi v této otázce moc nelíbí, i když se přiznám, že po své stáži v mateřské škole v Francii (to by bylo téma na samostatný příspěvek), kdy jsem se s tamní paní ředitelkou hodně bavila i o jeselské péči, která je ve Francii hodně rozšířená, jsem měla podobné tendence také. Celé téma je však mnohem komplikovaňejší a jeho objektivní posouzení předpokládá alespň krátký exkurz do současné sociologie rodiny, sociální politiky, pedagogiky a psychologie(mimochodem některé studie nezastávají názor, že dítě pro své první 3 roky života potřebuje nutně mateřskou péči, důležitá je kvalita této péče, vícë článek MELHUISH, Edward C. Předškolní péče a výchova: Poučení z 20. pro 21. století. Pedagogika, 1993, č. 4, s. 449–458). Ani západní země nelze házet do "jednoho pytle", existují v podstatě 3 typy strategií sociální politiky ve vztahu k rodině, a tak třeba mezi anglosaskými zeměmi, skandinávskými zeměmi a třeba Francií či Nizozemskem existují dost podstatné rozdíly, které se samozřejmě promítají i do péče o děti.
Nikdo dnes nechce nařizivat ženám zařazení se do pracovního procesu, jak se to dělo v dobách tvrdého socialismu. Jde jen o možnost volby. Aby se rodina mohla SVOBODNĚ rozhodnout, kdy si pořídí dítě a jakým způsobem o ně bude pečovat. Jestli s ním bude matka třeba 4 roky doma nebo jenom 1 rok a pak se třeba na částečný úvazek vrátí do práce a své robátko svěří SPOLEHLIVÉ chůvě předpokladem spolehlivosti, pokud dotyčná chůva není matčina známá či chůva "na doporučení" by měla být určitá certifikace)nebo jej umístí do KVALITNÍCH jeslí nebo se třeba bude střídat v péči o dítě s partnerem či zapojí širší rodinu..

Já osobně si vážím jak žen, které s dětmi zůstávají doma, tak těch, kterým se podaří skloubit pracovní i mateřský život i těch, které třeba děti nemají a věnují se naplno své práci či jiné činnosti, jedná-li se o činnost smysluplnou a užitečnou. A z pohledu dítěte? Myslím, že je hlavně moc důležité, aby bylo robátko obklopeno lidmi, co jsou V POHODĚ.

A ještě jedna prosba na závěr: pro kvalitativní výzkum ke své diplomové práci sháním 5 maminek, které mají vysokoškolské vzdělání a děti ve věku 1-3 roky. A které jsou z Brna. Pokud by vás tedy neobtěžoval cca 3/4 hodinový rozhovor se mnou, ozvěte se prosím na adresu:kozak.m@chello.cz nebo na tel.č.605/114021.
Děkuju moc
Lucie